Schopnost udržet pneumatiku co nejdéle v dobré kondici, je vlastnost užitečná nejen pro závodníky na světové úrovni, ale mohou z ní těžit jezdci všech výkonnostních kategorií
Když vezmeme v úvahu cenu sady nových závodních pneumatik, čekali bychom, že vydrží pěkných pár okruhových dní, že? Špatně. Ve skutečnosti pokud máte špatně nafoukanou gumu, špatně nastavený podvozek nebo špatné jezdecké návyky, můžete novou gumu odrovnat během 15 až 20 kol na trati. Změnou stylu jízdy a lepším připravením motorky lépe využijete své těžce vydělané peníze.
K opotřebení pneumatik přispívá více faktorů, včetně teploty tratě, teploty pneumatiky, tlaku pneumatiky a nastavení podvozku. Jedním z velmi důležitých faktorů je ale i práce jezdce s plynem v průjezdu zatáčkou. Abychom věc lépe pochopili, musíme vědět, jaký dopad na pneumatiku mají síly, které na ni působí. Motocyklová pneu (ať už závodní nebo silniční) je navržena tak, aby podávala nejlepší výsledky při daných teplotách. Pneumatika zahřívá deformací kostry pneu, tedy když je pod zátěží. Taková zátěž přichází například když přidáváme plyn, brzdíme, nebo zatáčíme, kdy působí odstředivá síla. Jakmile se guma dostane mimo svou optimální teplotu, její vlastnosti se začnou zhoršovat stejně jako její výdrž.
Carlos Checa je známý svou schopností udržet pneumatiky ve výborné kondici po celou dobu závodu. Kdo ví, v kolika závodech to byl rozhodující faktor...
Umění šetření pneumatik vyžaduje, aby jezdec vzal v úvahu tyto faktory. Prvně byste se měli zaměřit na nastavení podvozku. Přiliš měkké předpětí pružin škodí pneumatikám snad nejvíce. Motorka si sedá na zadek při zrychlování a přetěžuje tím zadní pneu. Motorka se také houpe v zatáčkách, což vede k neustálé změně záteže na kostru gumy. V obou případech bude zátěž, která na pneumatiku působí, vytrvářet přebytečné teplo.
Stopy abnormálního ojíždění gum jsou prvním indikátorem o tom, že je pneumatika týrána špatným nastavením a jestliže vypadá jako byste projeli po struhadle a ne po asfaltu, měli byste pátrat po příčínách tohoto jevu. Tip: jestliže je pneumatika na krajích roztrhaná, může to znamenat, že je přetěžována přiliš měkkou pružinou. Z pneumatiky se dá vyčíst spousta informací, tolik, že vám z nich bude přecházet hlava kolem. Proto pokud nevíte, kterým směrem se v nastavení motocyklu vydat, nechte si poradit důveryhodným ladičem. Pamatujte, čím dřive vyřešíte podvozek, tím později budete měnit gumy.
Před nastavováním podvozku je důležité naučit se kontrolovat tlak pneumatik před každým výjezdem na trať, abyste jeli vždy na správně nafoukané gumě. K tomu vám dopomohou nahříváky, které nejen sniží riziko pádu na studenou gumu, ale hlavně vám umožní správné nastavení tlaků za tepla. Buďte precizní. Trochu pneu podfoukněte a na trati se bude hodně deformovat, což povede k nadbytečnému zvýšení tepla a tedy i tlaku. Nafoukněte o něco více a kraje pneu se dostatečně nezahřejí. Tak jako tak, výkon pneumatiky půjde dolů a co hůř, rychleji se sjedou. Po dojetí neotálejte s nasazením nahříváků, tím se vyhnete ochlazení pneu a udržíte ji v jednom zahřívacím cyklu, jinak zkracujete její životnost. Naštěstí se většinou poškozené gumy samy spraví a "zajedou" poté, co zlepšíte nastavení a upravíte tlaky.
Studená pneumatika, špatně nastavené předpětí pružin, špatně nastavený odskok, nebo příliš nízký tlak v pneu. To jsou faktory způsobující abnormální ojetí pneu.
Nájezd pneumatiky tedy ovlivňuje jejich teplota a tlak, ale největším faktorem je vaše pravá ruka. Skoro neznatelný faktor na maloobjemových motocyklech, ale na šestkách a litrech je opotřebení pneu přímo úměrné vaší prací s plynem. Nejlepší cestou, jak šetřit pneumatiky, je otevírání plynu a nabírání rychlosti už v průběhu zatáčky. Pokud zvyšíte rychlost v zatáčce, nebudete pak muset dávat rychle a naráz plnej, abyste to na výjezdu dohnali. Zkoušejte otevírat plyn (udržovací plyn, tak abyste nezpomalovali, ani nezrychlovali, ale motor je v tahu) v apexu zatáčky a pak jej postupně přidávat, místo toho, abyste jej měli zavřený až úplně k výjezdu. Pomalu a lehce přidávejte plyn již v průběhu zatáčky.
Na výjezdu se také vyplatí motocykl rovnat a dostat tím pneumatiku na větší styčnou plochu. Pneumatice tak ulehčíte při akceleraci. Pokud bude v kontaktu s vozovkou větší část pneu, nebude muset tolik "pracovat" a snižujete riziko highsideru.
Takhle by to mělo vypadat. Kladívková struktura po celé šířce pneu.
Šetřetí pneumatik vyžaduje vzít v potaz více faktorů. Nejenom, že je nutné mít správně nastavený podvozek, ale také musíte bedlivě sledovat doporučené tlaky a teplotu trati a pneumatiky. Mezi tlakem v pneu a jejím výkonem je přímá úměra. To znamená, že lehkým navýšením tlaků snížíte její opotřebení, ale obětujete i trochu gripu. Nebo naopak tlaky snížíte, abyste grip zvýšili, ale guma se rychleji opotřebuje. Nakonec ale vše záleží na vaší schopnosti zrychlovat v průběhu zatáčky. Vyvarujte se náhlého otevření plynu na výjezdech a vaše pneu se vám odvděčí delším nájezdem.
Možná nejedete 30 kol v plném tempu jako závodníci mistrovství světa a nepotřebujete ušetřit gumy na konec závodu, ale umět správně zacházet s pneumatikou a šetřit ji se vám vrátí v jejím delším nájezdu. Budete pak na ní moci najet více kol, možná i den, kdo ví. Nakonec, jsou to přeci vaše peníze ne?
