Rychlá jízda na závodním okruhu je otázkou správné rovnováhy mezi agresivními a plynulými pohyby. Rychlý jezdec ví, kdy je potřeba použít sílu a kdy naopak cit.
Ve článcích o technice jízdy často mluvíme o plynulosti jezdeckých úkonů. Klademe na to velký důraz, protože plynulost je důležitá prakticky ve všech jezdeckých manévrech, jako je ovládání plynu, brzdy, spojky, zatáčení a podobně. Plynulost (chcete-li hladkost) těchto úkonů se pak odráží v rychlosti a bezpečnosti jak na běžné silnici, tak i na okruhu. Ovšem někdy je třeba motorce předat rychlý a agresivní pokyn. Třeba projetí šikanou. Přehození motorky co nejrychleji ze strany na stranu, z jednoho maximálního náklonu do druhého a obvzlášť ve vyšších rychlostech, je fyzicky namáhavé a s motorkou se musíte prát. Nebo na konci rovinky - zavřít plyn a začít brzdit. Tady taky není na co čekat a přechod plyn/brzda musí být co nejrychlejší, protože na rozmotanou šestku znamená každá desetinka zaváhání několik ujetých metrů navíc.
Být dobrým jezdcem znamená zvládat oba atributy. Někdy potřebujete rychlost a sílu, jindy jemnost a plynulost. To, jak je zkombinujete dohromady, tvoří značnou část vaší rychlosti na okruhu a zlepší bezpečnost vaší jízdy na silnici. Je to taky klíč z dalšímu porychlení. Abyste zrychlili, potřebuje rychlé a agresivní pohyby dělat ještě rychleji a plynulé pohyby ještě plynuleji.
Když se bavíme o plynulosti/rychlosti pohybů na motorce, první co nás napadne je ovládání plynu (o tom jsme se již zmiňovali v předchozích článcích). Na konci rovinky musí být přechod plyn/brzda co nerychlejší - tady potřebujete rychlost na úkor plynulosti. Naopak při výjezdech ze zatáček musí být plyn otvírán co nejplynuleji v jednom hladkém dokonalém pohybu. Mnoho jezdců dělá tu chybu, že v honbě za rychlejším časem otevírají plyn rychleji, ale zkušení jezdci jej naopak otevírají pomaleji. To trochu nehraje že? Finta je v tom, že zkušenější a rychlejší jezdec otevírá plyn mnohem dříve, kdežto méně zkušený jej otevře sice rychleji, ale také později. Používá jej více jako vypínač.
Pomocí těchto nasbíraných dat (pozice plynu, rychlost) jsme schopni měřit pokrok v čase nebo porovnávat jezdce. S použitím nějaké té matematiky pak z dat vycucáme, jak rychle se vstupní data mění a taky jak plynule se mění. Například pokud měříme pozici plynu v procentech a rychlost (míru) změny v procentech za sekundu, pak větší míra (vyšší amplituda) znamená rychlou a náhlou změnu, kdežto menší značí plynulost. Zkušení jezdci na konci rovinky zavřou plyn během necele čtvrt vteřiny (z plně otevřeného do plně zavřeného, na grafu výše kolem hodnoty 400 procent/vteřinu). Když pak plyn otevírají na výjezdu ze zatáček, není míra změny větší než 100 procent/vteřina.
Při vjezdu do brzdné zóny je zásadní rychlost, s jakou se dostanete od prvního chytnutí za páčku po maximální brzdný účinek. Můžete být ale samozřejmě i příliš rychlí (a víme jak to pak dopadá, přední kolo fuč). Taky jsme se v předchozím díle bavili o brzdění do zatáček (trail braking) a jak musíte postupně uvolňovat brzdu v závislosti na náklonu motocyklu. U brzdy platí to samé co u plynu. Jak jej jednou otevřete (začnete brzdit), už ho nesmíte pustit. Nájezdy do zatáčky ve stylu třikrát si přibrzdím, než trefím správnou nájezdovou rychlost nejsou ideální. A jak vypadá vlastně decelerace pokud ji hodíme do stejného grafu jako výše plyn? Zkušení jezdci se dostanou na maximum brzdného potenciálu (něco přes jedno G) během jedné vteřiny a poté brzdu pomalu pouštějí.
Dalším jezdeckým prvkem, který vyžaduje jak rychlost, tak plynulost, je řízení. Nájezd do většiny zatáček vyžaduje tvrdou práci se stupačkami a řídítky, za účelem rychlé změny směru, v šikanách obvzlášť (všimněte si, jak top jezdci se sebou úplně hážou ze strany na stranu). A opět, na druhou stranu uprostřed zatáčky v maximálním náklonu není prostor pro rychlé a agresivní pohyby. Musíte být co nejlynulejší a nejhladší. Každá změna znamená, byť třeba malé, rozhození podvozku.
Často vidíme agresivní jezdce v problémech v situacích, kdy je vyžadovaná plynulost a plynulé jezdce v situacích, kdy je potřeba na motorku pořádně zatlačit. Nalazení správné rovnováhy a osvojení si jak agresivity, tak plynulosti, vede ke zlepšení času na závodní dráze a k bezpečnějšímu cestování po silnicích.
