Po nějaké době strávené okruhovým ježděním se dostanete do bodu, kdy se prostě zaseknete na nějakém čase a vás progres se zastaví. Kroužíte po dráze, snažíte se co nejvíce tlačit, ale zajíždíte neustále ty stejné časy s přesností hodinového strojku. Ani Jorge by se za takovou konzistenci nestyděl. Dosáhli jste bodu, kdy vás přirozená intuice a talent bez přemýšlení nad tím, co na dráze děláte, dále nedostanou.
Něco se musí změnit
Doteď to šlo tak nějak samo. S každým dalším tréninkem, nebo s každou další tratí se dostavil nějaký posun v časech na kolo. Vyzkoušet si jiné tratě je vůbec dobrý způsob, jak zrychlit. Každá trať je jiná a vyžaduje jiné jezdecké schopnosti, které pak přenesete na ostatní dráhy. Jenže nové tratě už vám nepomáhají. Už druhým dnem kroužíte ty stejné časy, nevěřícně kroutíte hlavou a na dráze jedete na hranici svých možností, respektive přesvědčujete sami sebe, že líp už to nejde. Dosáhli jste přirozené hranice. Něco se musí změnit.
Jako křeček v kolečku
Chcete vědět, co děláte špatně? Povím vám to. Nemáte plán. Jedete na srdce a hlavu necháváte v paddocku. Nad svojí jízdou nepřemýšlíte. Abyste mohli zrychlit, musíte vědět, v jaké oblasti máte rezervu a jak tu rezervu odstranit. Bez konkrétního plánu na to, v jakém místě se chcete posunout a jak toho přesně chcete dosáhnout, to nepůjde. Identifikovat svoje slabiny je to první, co musíte v honbě za lepšími časy udělat.
Sakra, někdo mě to poslal na vnitřek! Evidentně mám mezeru v brzdné fázi...
Kde jsem pomalý?
No dobře, přece brzdím, co to dá a plyn otvírám co nejdříve ne? To si v jisté fázi myslíme všichni. Musí být přece něco, co dělají ti ostatní mega rychlí jezdci úplně jinak, říkáte si. Tak to vás asi zklamu. Věřte tomu nebo ne, ale pokud jste už dosáhli nějaké slušné rychlosti, dejme tomu Brno za 2.20 na šestce nebo cca 2.17 na litru (prosím vás a teď mě neberte za slovo, i 2.30 je dobrý čas, který nezajedete jen tak), většinu věcí děláte správně. To, co vás odlišuje od těch rychlejších, je jen míra, s jakou ty věci děláte. Jistě, můžete někde dělat chybu a dohánět to zase v jiné oblasti, ale dobrý základ máte. Teď abstrahuji od toho, že třeba na motorce úplně špatně sedíte, nebo že nedáváte plný plyn, nebo nevytáčíte motorku do maxima a podobně. Bavím se o situaci, kdy máte motorku zvládnutou. Jak tedy zjistím, co dělám špatně?
Pozoruj jezdce kolem sebe
Prvně si vaše hlava musí uvědomit, že to jde, a následně zjistit jak. Analyzujte jezdce okolo vás. Když vás v tréninku předjede jezdec na podobném stroji, zkuste si uvědomit, co udělal jinak a v jaké fázi průjezdu zatáčkou je rychlejší. Předjel vás na brzdy těsně před zatáčkou? Brzdíte asi příliš brzo, nebo zbytečně moc a můžete si dovolit do zatáčky najet rychleji. Je rychlejší na vrcholu zatáčky? Možná má vetší náklon, nebo díky lepší pozici na motorce, může jet ve stejném náklonu rychleji. Ujel vám na výjezdu ze zatáčky? Pozdě nebo naopak moc brzo přidáváte plyn a tak dále. Asi nejlepší jsou krátké hobby závody, ovšem ve stejné kategorii (honit se šestkou mezi litrama, no nevím...). Berte si od ostatních jezdců jen to dobré. Konkrétní příklad. Jezdec vás předjede na brzdy tak, že je jeho brzdný bod asi o dvacet metrů dál než ten váš. Tím se dostane o těch dvacet metrů před vás dostane. Musí hodně prudce brzdit, ale na vrcholu zatáčky jste nalepeni na jeho zadním kole. Co to znamená? Měl sice posunutý brzdný bod, ale zatáčku přebrzdil a najel do ní v nižší rychlosti. Vaším cílem je skloubit jeho brzdný bod s vaší rychlostí nájezdu do zatáčky.
Sledujte jezdce před sebou (pozor, nefixujte na něj pohled). Co dělá jinak? Kde je lepší?
Vem si instruktora
Ne vždy je inspirace od ostatních jezdců tím nejlepším zdrojem informací. Mohou se totiž také mýlit a byť je jejich průjezd rychlejší než ten váš, neznamená to, že je to ten správný a ten nejrychlejší. Existuje tedy riziko, že se naučíte chyby. Toto je práce instruktora. Ten se mýlit nesmí. Nemusí to být ten nejrychlejší jezdec na světě, ale musí přesně vědět, co máte na motorce dělat (struktura jízdy na okruhu). V neposlední řadě musí umět vaši slabinu identifikovat a umět vás správně nasměrovat k jejímu odstranění. Obecné řeči nefungují a každému jezdci je v dané fázi jeho progresu potřeba dát i třeba mírně jinou informaci, než třeba o deset sekund rychlejšímu jezdci (rady z paddocku, aniž by vás někdo viděl jet, nejsou směrodatné). Ano, že je instruktor rychlý, třeba nějaký bývalý závodník, sice znamená, že ví, co na motorce dělá. Bohužel to automaticky neznamená, že vám svoje zkušenosti bude schopný předat. Neznamená to, že bude dobrý učitel. Jak jsem zmínil výše, od určitého bodu nejde o to, jestli věci děláte správně, ale už jen zlepšujete jejich míru. Pozdějc brzdi, dřív přidávej plyn. Tohle od instruktora slyšet nechcete.
Instruktor vás sleduje. Prečte si vás a po sjetí z dráhy vám řekne, co děláte špatně a co dobře.
Fotky, onboardy
Spoustu věcí si jste schopni vyhledat a okoukat sami. Nevíte, jak na motorce sedět? Mrkněte na fotky borců z MotoGP a soustřeďte se na detaily. Je posunutý na nádrži? Jak má ruce? Co pozice nohou, ramen a hlavy? Nacvičte to doma v garáži na stojanech. Kupte si svoje fotky z dráhy pro zpětnou kontrolu. Z onboard videí můžete získat přehled o tom, kam až se dají brzdné body posunovat, kde zatáčet a jakou stopu zvolit. Zkuste najít něco odpovídajícího vaší kategorii. Přece jenom, stopa strojů MotoGP je vzhledem k jejich výkonu, trochu jinde než u standardních litrů. Opět je tu riziko toho, že se naučíte něco, co není tak úplně správně a velmi záleží na kvalitě výukového materiálu. Berte jezdce WSBK a MotoGP jako bernou minci, ti vědí, co dělají. Pokud vám někdo řekne, že máte sedět v zatáčce dál od nádrže (a že se s tímto názorem občas setkáte), strčte mu pod čumák fotku a zeptejte se ho, proč má Marquez v zatáčce koule na nádrži.
Víme kde a víme jak
Nezbývá než přenést nově nabyté informace na závodní dráhu. Vyberte si k tomu vhodné místo. Nesnažte se učit více věcí zaráz. Chcete posunovat brzdný bod? Dobrá, máte ale zvládnutou správnou strukturu brzdění? Vysednu - zavírám plyn - brzdím - podřazuju. Rozfázujte si nájezd do zatáčky na jednotlivé úkony a jejich pořadí. Soustřeďte se na jednu jedinou zatáčku. Jasně si stanovte, kde chcete začít brzdit. Velmi vhodné je si taktéž stanovit bod zatočení.Povedlo se? Nedivil bych se, kdyby ne. Nejdříve o tom musíte přesvědčit svoji hlavu. Teprve pak to ruce provedou. Podařilo se? Super, teď to zopakovat tolikrát, dokud si nebudete stoprocentně jistí, že jste schopni zatáčkou projet. Teprve pak se vrhněte na další zatáčku, nebo zkuste posunout brzdný bod ještě dále. Projevilo se to na vašem čase? No to je velice ošemetná otázka. Pokud předpokládáme, že jste konstantní jezdec (tím myslím, že na zbytku tratě nenasekáte tolik chyb, že jedno místo, kde se zlepšíte, se neprojeví) mělo by se to projevit. Pokud se tak nestalo, velmi pravděpodobně jste brzdný bod posunuli na úkor nižší nájezdové rychlosti. Prostě v tom laufu a stresu z toho, že musíte na kratším úseku zastavit, minete bod zatočení a zpomalíte na příliš nízkou rychlost. Pro identifikaci toho, které změny jsou k lepšímu a které k horšímu, nejlépe poslouží GPS laptimer s jednotlivými úseky.
Jiný příklad. Chcete zapracovat na úhlu náklonu a rychlosti ve vrcholu zatáčky? Opět, stanovte si předpoklady a postup. Mám sériové stupačky? Pokud ano, škrtám jimi o zem? Pokud ne, můžu si dovolit přiklopit. Mám na to vhodné pneumatiky? Co pozice těla? Mám opřený vnější loket o nádrž a vnitřní o koleno? Jak vypadá moje pozice na fotkách z dráhy? A tak dále a tak dále...
Vizualizace
Využijte času mezi jízdami a projíždějte si dráhu v duchu se zavřenýma očima. Opakujte si jednotlivé úkony, jejich pořadí. Vtloukejte si do hlavy brzdné body a body zatočení. Kudy trať vede, ideální závodní stopu. Kolikrát já mám najetých kol v Brně před spaním, ani nespočítám. Je to lepší, než počítání oveček.
Koncentrace, projíždění si trati v hlavě. Velmi důležité na každé úrovni ježdění.
Chce to mít plán
Ať už se jedná o jakýkoliv úkon, který na motorce provádíte, nebo úsek okruhu, na kterém máte rezervu, vždy si stanovte svůj plán. Identifikujte slabosti a nedostatky. Stanovte postup, jak je odstranit. Vyberte si vhodný úsek tratě, na kterém jej budete trénovat. Postupujte systematicky a s rozmyslem. Nepůjde to samo a bude to chtít trénink. Obyčejně zvládnete za den pochytit jednu, dvě věci. O tom to ale je, nebo ne? :-)
